Vláda by chtěla v nejbližší době projednat návrhy týkající se úspor ve veřejné správě v oblasti tzv. „podpůrných činností“. Meziročně by díky těmto úsporám ušetřila až 870 milionů korun. Návrh již zpracovala pracovní skupina „NERV“, a to na žádost premiéra Petra Nečase, který poté v dubnu 2013 pověřil ministerstvo financí zpracováním návrhu na úspory prostřednictvím klíčových výkonových ukazatelů a provázání na sestavování státního rozpočtu již pro rok 2014.
Právě zmíněné podpůrné služby představují v plánovaných úsporách významný potenciál. Jedná se o interní činnosti ve veřejné správě, například komoditní IT služby, účetnictví, mzdy apod. Již dříve premiér prohlásil, že úřady na všech úrovních nefungují tak efektivně, jak by měly a dochází tak ke zbytečnému plýtvání a plošné úspory již nejsou možné.
Principem plánu úspor ve veřejné správě je porovnat její největší orgány a poté vytvořit odhad potenciálu úspor při zlepšení výsledků u nejhorších z vybraných podpůrných činností. A jak toho lze dosáhnout? Možným řešením je zavedení tzv. nákladových stropů pro jednotlivé podpůrné služby přímo do procesu přípravy státního rozpočtu.
Jak již bylo uvedeno výše, první odhady dle propočtů pracovní skupiny NERV dosahují až k miliardě korun ročně, a to zatím jen v oblasti správy nemovitostí, což by pro náš nevyrovnaný rozpočet mohla být značná změna k lepšímu.
Při zavedení zmíněných výkonových ukazatelů, které má na starosti ministerstvo financí, by vláda postupovala ve dvou krocích:
- Do 1. října ministerstvo financí zveřejní na svých webových stránkách několik vybraných ukazatelů a hodnot, ze kterých byly vypočteny.
- Do konce září 2013 pak ministerstvo financí navrhne a implementuje systém evidence ukazatelů pro centrální orgány veřejné správy a jejich podřízené složky.
Zda bude tento plán úspor ve veřejné správě skutečně úspěšný a efektivní ukážou další propočty a jeho skutečné zavedení.