Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce omezit významnou daňovou slevu podporující rodiny formou nižšího zdanění. V současnosti je možné slevu na dani z příjmu na manžela nebo manželku uplatnit, pokud si jeden z manželů ve společné domácnosti vydělal za kalendářní rok méně než 68 tisíc korun. Do příjmů se například nezahrnuje rodičovský příspěvek. Do limitu se naopak započítávají dávky z nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti nebo třeba invalidní důchod).
Daňová sleva ve výši 24 840 korun se zvýšila naposledy v roce 2008 (z tehdejších 4 200 korun). Dle návrhu Maláčové by si slevu nově mohli uplatnit jen ti, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 000 korunami ročně na daňových slevách“ uvedla. Toto opatření by se dotklo asi 76 tisíc poplatníků a státní rozpočet by tak ročně ušetřil asi dvě miliardy korun. Maláčová by tyto ušetřené peníze ráda použila na zálohové výživné, které by stát mohl už od roku 201 vyplácet rodičům, jejichž partner neplatí alimenty. Peníze by pak od dlužníka vymáhal sám stát.
Politici kromě omezení slevy na manželku zvažují i řadu dalších opatření. Například předseda poslaneckého Podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher plánuje zrušit daňovou výhodu u investičního životního pojištění. Stát by tak ušetřil skoro půl miliardy. Nyní je možné platby na tento produkt odečíst od základu daně. Maximální nezdanitelná část základu daně je 24 000 korun za rok. Daňově zvýhodněné jsou i příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců. Úhrnný limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob u příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění činí 50 000 korun ročně. „Problém je, že investiční životní pojištění (IŽP) jako investice nemůže fungovat. Systémem daňových benefitů stát nepochybně sleduje nějaký cíl, v tomto případě zajistit finanční prostředky na stáří či životní (rizikové) pojištění. IŽP může být důležitou součástí takového systému, ale pouze za předpokladu, že celý systém nebude vychýlen do nerovnováhy, kdy náklady na tento produkt (provize, správa, management fee apod.) převyšují očekávaný výnos z aktiv“, uvedl Petr Nacher.