V návaznosti na aktuální situaci realizujeme do konce roku pouze online vzdělávání, prezenční školení se nekonají. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Změny v zákoníku práce od 1. ledna 2014

3.1.2014

Nový rok 2014 se rychle blíží a spolu s ním i mnoho změn pro zaměstnance i zaměstnavatele. Dnes bude řeč o důležitých změnách v oblasti pracovního práva, které přinesla novela zákoníku práce a nový občanský zákoník.

Obecně platí, že ustanovení občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy lze použít jen tehdy, neexistuje-li speciální úprava v zákoníku práce nebo nevylučuje-li to zákoník práce. Takové použití je však možné vždy pouze v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. V novém občanském zákoníku je v § 2401 jednoznačně uvedeno, že „pracovní poměr, ale i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon, tj. zákoník práce. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.“

Zákoník práce přináší nejen legislativně technické změny reagující na nové pojmy použité v občanském zákoníku (např. právní jednání namísto právních úkonů), ale i některé významné věcné změny. Těmito změnami konkrétně jsou:

a) Právní úpravu svéprávnosti fyzické osoby již neobsahuje zákoník práce, ale pouze nový občanský zákoník. Jak říká Petr Sulek, tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí: „Zaměstnance nebo zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, stanovení zákazu výkonu závislé práce do 15 let věku a důsledky neplatnosti právních jednání jsou nově vyhrazeny občanskému zákoníku a zákoník práce tuto problematiku až na výjimky neupravuje.“

b) Zákoník práce stanovuje případy, kdy se ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání nepřihlíží a je tedy právně neúčinné. Je to například:
- ujednání v podnikové kolektivní smlouvě, která upravují práva zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně,
- vzdání se práva zaměstnancem, které mu přiznává zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis,
- postoupení pohledávky ze základního pracovněprávního vztahu nebo převzetí dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo naopak jinou osobou.

c) Ve vazbě na obecnou úpravu v občanském zákoníku zavádí zákoník práce možnost okamžitého zrušení pracovního poměru (stejně tak dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) zákonným zástupcem (zpravidla rodič) nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, jestliže je to nutné v zájmu jeho vzdělávání, vývoje nebo zdraví. Vyžaduje se k tomu přivolení soudu. Zákonný zástupce následně musí doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci.

d) Výrazně se mění ustanovení o dohodě o srážkách ze mzdy. Paragrafy 146 a 148 říkají, že je možné uzavřít se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy, ovšem maximálně v rozsahu, který připouští občanský soudní řád. Současně se ruší ustanovení § 327, které upravovalo dohodu o srážkách ze mzdy.

e) Zákoník práce také stanoví zákaz postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu nebo použití tohoto práva k zajištění dluhu, s výjimkou dohody o srážkách ze mzdy.

f) Zákoník práce omezuje možnosti započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu, a to jen ve vazbě na podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řízení;