V novém roce dojde k pravidelné valorizaci redukčních hranic, a to denního vyměřovacího základu, ze kterého se stanoví nemocenské dávky vyplácené státem. Díky tomuto zvýšení se i některým zaměstnanců zvýší částka dlouhodobého ošetřovného.
Dlouhodobé ošetřovné je dávka vyplácená státem, která umožňuje občanům zůstat doma v situaci, kdy se rozhodnou pečovat v domácím prostředí o člena rodiny, u kterého lékař rozhodl, že jeho zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči. Maximální délka dlouhodobého ošetřovného je 90 dnů.
Připomeňme si, kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné:
- manžel/ka nebo registrovaný partner ošetřované osoby
- příbuzný v přímé linii s ošetřovanou osobou či její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
- manžel/ka, registrovaný partner či druh/družka fyzické osoby uvedené v předchozím bodu
- případně druh/družka ošetřované osoby nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovaným v domácnosti
Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné musí účast na nemocenském pojištění trvat alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. OSVČ musí splňovat podmínku dobrovolné účasti na nemocenském pojištění nejméně 3 měsíce před nástupem na dlouhodobé ošetřovné.
V novém roce se i změní omezení pro ošetřovné. V současnosti nemůže zaměstnanci v období 12 měsíců od posledního nároku na dlouhodobé ošetřovné vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče jak o stejnou, tak u jinou ošetřovnou osobu. V praxi tak často docházelo k situaci, že pojištěnec nastoupil na dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče o otce, která skončí po 14 dnech. Za půl roku potřebovala dlouhodobou péči matka, zaměstnanec ovšem na ošetřovné už neměl nárok. Od příštího roku se bude omezení týkat pouze situací, kdy se jedná o péči o stejnou osobu.
Poslanci chtějí daňově zvýhodnit pojištění dlouhodobé péče. Pojištění má zajistit výplatu peněz v případě, že se lidé stanou ve stáří závislými na pomoci druhých. „Motivem pro daňovou podporu pojištění dlouhodobé péče jsou trendy demografického vývoje a z něj vyplývající problematika financování péče o osoby závislé plně či částečně na pomoci druhých při zvládání základních každodenních potřeb a úkonů,“ vysvětluje Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.