Od letošního roku již nelze zatížit DPH nemovitosti, které jsou určené převážně k bydlení. Tato změna vstoupila v platnost díky novele zákona o dani z přidané hodnoty a týká se objektů, u nichž je pronajímatel i nájemce plátcem DPH a které nájemce využívá k podnikání. Změna se týká pouze dlouhodobých pronájmů.
Nově nebude možné uplatnit DPH na nájem následujících nemovitostí:
- rodinných domů;
- obytných prostor;
- bytů, jejichž součástí může být garáž, sklep nebo komora;
- staveb, v kterých je minimálně 60 % podlahové plochy tvořeno obytným prostorem (vztahuje se i na část stavby, je-li pronajímána pouze tato část);
- pozemků, jejichž součástí je rodinný dům, obytný prostor nebo stavba, ve které je minimálně 60 % plochy tvořeno obytným prostorem a které jsou pronajímány společně s tímto pozemkem;
- práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba, ve které minimálně 60 % podlahové plochy tvoří obytný prostor.
Pronajímatel těchto nemovitostí si tak nebude moci uplatnit nárok na odpočet z nákladů, které vynakládá na provoz dané nemovitosti, jako jsou například opravy. Omezení uplatňování DPH u pronájmu nemovitosti zavádí i povinnost úpravy odpočtu daně, pokud pronajímatel při pořízení nemovitosti, ať koupí, či výstavbou, uplatňoval odpočty DPH na vstupu. Část odpočtů budou muset vracet.
Při pořízení nemovitosti a uplatnění odpočtu DPH je povinností plátců sledovat účel užití dané nemovitosti po dobu 10 let a při změně užití provést úpravu odpočtu daně dle § 78 a násl. ZDPH. Pokud pronajímatel pořídil nemovitost, u které uplatnil DPH na vstupu, nemovitost používal pro zdaňovanou ekonomickou činnost a od 1. 1. 2021 musí povinně nájem osvobodit, pak jej čeká za každý rok, počínaje rokem 2021, povinnost vrátit 1/10 uplatněného odpočtu do uplynutí doby 10 let od pořízení.