Paušální daň by měla začít platit od roku 2021 - představuje jednu platbu měsíčně oproti současnosti, kdy živnostníci platí tři odvody (daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné). Paušální daň budou moci využívat podnikatelé, jejichž roční příjem nepřekročí jeden milion korun. V České republice je evidováno celkem 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných, které mají příjem pouze z podnikání. Z tohoto počtu má 422 tisíc roční příjem nižší než jeden milion korun.
Hlavním přínosem zavedení paušální daně je zjednodušení a snížení administrativy. Paušální daň by ale i mohla motivovat lidi, aby se nechávali zaměstnávat na živnostenský list. Poplatníkovi by odpadla povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. V dnešním článku si zodpovíme otázku, zda se paušální daň živnostníkům opravdu vyplatí?
Ministerstvo financí navrhuje paušální daň ve výši 5 500 korun měsíčně (odvod na zdravotní pojištění cca 2 400 korun, daň z příjmů 100 korun a odvod na sociální pojištění cca 3 000 korun). Poplatník by se mohl sám rozhodnout, zda zvolí tuto variantu, nebo zda zůstane u klasického zdanění. V dnešní době ovšem většina živnostníků neplatí díky daňovým slevám, zejména slevě na poplatníka a děti, žádnou daň příjmů. Naopak někdy poplatníci získají ještě daňový bonus. V takovém případě, pro nejmenší živnostníky není paušální daň výhodná.
Jestliže tedy máte měsíční příjem okolo 27 tisíc korun a využíváte jakoukoliv výši výdajových paušálů, jedna platba ve formě paušální daně se vám nevyplatí. Díky daňové slevě na poplatníka (24 840 korun měsíčně) neplatíte žádnou daň. Pokud uplatníte slevu na dítě, získáte navíc ještě daňový bonus. Paušální daň se tedy například vyplatí podnikatelům, kteří mají příjmy kolem půl milionu ročně a uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál.
Ředitel odboru legislativy Hospodářské komory Ladislav Minčič upozorňuje, že paušální daň nahrává rozšíření tzv. švarcsystému, kdy firmy naoko odebírají služby od živnostníků, kteří jsou ale fakticky jejich zaměstnanci. Švarcsystém se nejvíce využívá ve stavebnictví, maloobchodě i v IT firmách. Tento způsob zaměstnání je samozřejmě zakázaný a firmám dnes za zaměstnávání lidí na švarcsystém hrozí sankce od 50 tisíc korun do 10 milionů. Lidé i firmy tak ušetří na daních a odvodech na sociální a zdravotní pojištění a stát tak přichází až o stovky tisíc korun ročně.