Pro každou společnost je klíčové rozumět rozdílu mezi účetním ziskem a základem daně. Zatímco účetní zisk ukazuje reálnou finanční výkonnost firmy, daň z příjmů se počítá ze základu daně. Ten se od zisku často liší, což mnohé podnikatele na konci roku překvapí.
Jaké jsou rozdíly?
- Výsledek hospodaření (účetní zisk) je rozdíl mezi účetními výnosy a náklady vaší firmy. Je to číslo, které odráží skutečnou rentabilitu vašeho podnikání.
- Základ daně je částka, ze které se vypočítává daň z příjmů, jejíž sazba pro právnické osoby od roku 2024 činí 21%. Získá se tak, že se účetní zisk upraví o položky, které definuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nejčastěji se zisk zvyšuje o tzv. nedaňové náklady.
Nejčastější nedaňové náklady zvyšující základ daně
Jedná se o výdaje, které sice firma skutečně měla a zaúčtovala, ale zákon je neumožňuje použít ke snížení daňového základu. Jejich kompletní výčet se nachází především v § 25 Zákona o daních z příjmů. Mezi nejběžnější patří:
- Náklady na reprezentaci: Zahrnují výdaje na pohoštění, občerstvení a dary obchodním partnerům. Daňově uznatelným nákladem naopak není dar ve formě reklamního předmětu do 500 Kč, který je opatřen logem firmy (s výjimkou tichého vína).
- Vybrané benefity pro zaměstnance: Příspěvky na sport, kulturu nebo rekreaci jsou od roku 2024 daňově neuznatelné, pokud v souhrnu překročí limit ve výši poloviny průměrné mzdy za rok.
- Sankce od státu: Pokuty a penále od finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a dalších státních institucí nelze nikdy zahrnout do daňově uznatelných nákladů.
- Dary: Dar je v účetnictví vždy nedaňovým nákladem. V daňovém přiznání si však firma může od upraveného základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely, a to až do výše 30 % ze základu daně.
Položky snižující základ daně
Zákon umožňuje i cílené kroky, které mohou legálně snížit daňovou povinnost.
- Paušální výdaje na dopravu: Místo dokládání skutečných nákladů na pohonné hmoty a parkovné si firma může uplatnit paušál ve výši 5 000 Kč měsíčně na jeden služební vůz (maximálně na tři vozy). Tento postup, definovaný v § 24 odst. 2 písm. zt) Zákona o daních z příjmů, je výhodný, pokud jsou skutečné náklady na provoz nižší než paušál. V takovém případě se skutečné náklady na PHM a parkovné stanou nedaňovými, ale základ daně se sníží o paušální částku.
- Rozdíl v odpisech: Firma si může nastavit účetní odpisy majetku jinak než daňové odpisy dané zákonem. Pokud jsou účetní odpisy nižší než daňové, rozdíl snižuje základ daně.
- Osvobozené výnosy: Pokud s.r.o. obdrží podíl na zisku od své dceřiné společnosti, tento příjem je již zdaněn a u příjemce je od daně osvobozen. V daňovém přiznání se takový výnos vyloučí, čímž se sníží základ daně.
Závěrem
Účetní zisk a základ daně jsou dva odlišné ukazatele. Pro správné finanční řízení a predikci daňové povinnosti je nezbytné znát hlavní principy úprav, které zisk transformují na základ daně. Porozumění nedaňovým nákladům a možnostem legální daňové optimalizace pomáhá předejít nepříjemným překvapením a efektivně plánovat firemní finance.