Nadcházející rok 2014 sebou nese mnoho změn v souvislosti s novým občanským zákoníkem (již o některých bylo psáno v předcházejících článcích), další novinkou je novela zákoníku práce. Novela zákoníku práce sebou nepřináší velké změny v pracovních smlouvách, nicméně dojde ke změnám podmínek dohod o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Do roku 2007 zaměstnanci mohli po zaměstnavateli žádat, aby jim strhl část mzdy a poslal ji třeba na splátku půjčky v bance nebo na úhradu dluhu bývalé manželce, či srážky v podobě stravného. Byly možné i dohody o srážkách ze mzdy, které uzavře zaměstnanec s třetí osobou (např. již zmiňované půjčky). Od roku 2007 ale zaměstnavatelé akceptovali pouze dohody o úhradě výživného podle zákona o rodině. Dohody o výživném jako jediné musel zaměstnavatel povinně podle zákona přijmout.
Od ledna 2014 lze dluh zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu. Zaměstnavatel ovšem musí s uzavřením dohody souhlasit.
V novele zákoníku práce v § 148 je tedy vypuštěno dosavadně užívané pravidlo, na základě kterého je možné srážky ze mzdy provést ve větším rozsahu než připouští občanský soudní řád jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.
Od roku 2014 bude tedy možné zajistit dluh dohodou o srážkách ze mzdy, ovšem maximálně do poloviny mzdy, platu nebo náhrady mzdy. Náklady spojené s odesláním částky ponese plátce mzdy. Má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. Věřitel nabývá právo na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci mzdy (zaměstnavateli) dohoda předložena, pokud ji akceptuje.