Pro výpočet exekučních srážek se vychází z občanského soudního řádu a k němu vydaného nařízení vlády. Pro nový rok se tradičně upravuje výše nezabavitelné částky ze mzdy zaměstnance pro účely exekučních srážek.
V letošním roce činí nezabavitelná částka dlužníka 6 225,33 korun. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tedy 1 556,33 korun. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9 3338 korun. Tato částka je částkou, na kterou nelze „sáhnout“ a slouží k zajištění základních životních potřeb.
Nezabavitelná částka se oproti minulému roku zvýšila (v loňském roce byla ve výši 9 232 korun). Nové nezabavitelné částky ovlivňují mzdu až za měsíc leden, která je vyplácena až v únoru.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Pro letošní rok činí průměrné náklady na bydlení 5 928 korun (dle nařízení vlády č. 407/2017 Sb.).
Výpočet srážek ze mzdy
Exekuční srážky se strhávají z čisté mzdy zaměstnance a vypočítají se tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy se následně odečte nezabavitelná částka plus částku za každou vyživovanou osobu (1 556,33 korun). Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší 9 338 korun, je tato částka plně zabavitelnou částkou. Tuto částku zaokrouhlíme směrem dolu na částku dělitelnou třemi. Maximální výše jedné třetiny z 9 338 korun je 3 112 korun. Částka přesahující hranici 9 338 korun se srazí bez omezení. Poté postupujeme následovně:
- 1.třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2.třetina)
- 2.třetina slouží k vydobytí přednostních pohledávek, v případě, že takové nejsou, vyplatí se vám
- 3.třetina se vždy vyplatí vám
Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.