Europoslanci ve Štrasburku podpořili návrh většího zastoupení žen ve vedení velkých firem v Evropské Unii. Podle jejich návrhu by se firmy kótované na burzách měly snažit, aby ženy do roku 2020 tvořily alespoň 40 procent nevýkonných členů jejich správních či dozorčích rad. Podniky vlastněné státem by měly tento cíl splnit již do roku 2018. Navrhovaná pravidla by neměla platit pro podniky s méně než 250 zaměstnanci.
Návrh podpořila i česká europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která ho vysvětluje: „Pokud budou mít dva kandidáti shodné předpoklady, ten z dosud méně zastoupeného pohlaví bude mít přednost.“ Roithová chce především zavést průhledné výběrové řízení.
Jestliže by firmy o toto opatření neusilovaly, měly by čelit sankcím. V realitě by to znamenalo, že kdyby byl konkurz na pracovní pozici vyrovnaný, měl by dostat přednost zástupce nedostatečně zastoupeného pohlaví. Jestliže by firma neměla ve svých orgánech požadovaný počet manažerek, musela by to vysvětlit a hrozilo by jí to, že se nebude moci ucházet o veřejné zakázky.
Pro tento návrh hlasovou 459 poslanců a 148 poslanců bylo proti. Návrh ovšem musí schválit i členské země a představitelé parlamentu nyní povedou jednání s členskými státy o kompromisní podobě tohoto opatření. Například Německo tento projekt podporuje, avšak politici v České republice se proti návrhu brání.
„Diktovat soukromé firmě a vlastníkům, kdo je má vést, je nehoráznost nejvyššího kalibru. V Bruselu se regulérně zbláznili. Bohužel takové nápady oslabují také renomé a autoritu Evropské unie a jejího vedení,“ myslí si předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Lídr KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se s návrhem také neztotožňuje: „Nejsem zastánce takových regulací, masivně tento názor neslýchám ani ve straně. Ženy se musejí chtít prosadit a pak to jde. Měli bychom se zabývat podstatnějšími věcmi, jako je vymírání Evropy, stagnace hospodářského růstu, zaměstnanost, vzdělání.“
Výrazně proti se i postavila výkonná partnerka auditorské kanceláře EY v Česku, Magdalena Souček: „Tyto snahy nechápu a jsou mi z duše protivné. Je to do jisté míry velmi urážející požadavek, který naprosto znehodnotí to, zda je žena skutečně schopná, co dokáže, jak pracuje, jaká je. Každý si řekne, ona se tam dostala kvůli kvótám, protože je žena, ne proto, že umí.“